Odkazy dračích jezdců

Christopher Paolini se narodil 17. listopadu 1983 v Montaně v jižní Kalifornii. Kromě několika let, které strávil v Anchorage na Aljašce, prožil celý život v Paradise Valley, kde žije i nadále. Se svými rodiči a mladší sestrou Angelou obývá venkovskou dvoupatrovou usedlost přímo na břehu řeky Yellowstone. Okolo pobíhají jejich dva mazlíčci – Otis, černobílá kočka, a Annie, směs kokršpaněla a ovčáckého psa.

Na jedné straně údolí se tyčí vysoký, rozeklaný kopec Beartooth Moutains. Téměř celoročně zasněžený vrcholek se stal jednou z inspirací pro scenerie v Eragonovi. Když před několika lety vystoupil Christopher až nahoru, naskytl se mu krásný pohled na horské pásmo Grand Teton, jenž se rozkládá 100 mílí směrem na jih.

Christophera vzdělávali rodiče doma. Často se snažil vyjádřit své myšlenky slovy, a tak začal psát krátké povídky a básně. Rád chodil do knihovny a hodně četl. Mezi jeho nejoblíbenější knihy patřily Jeremy Thatcher Bruce Colvilla, Dragon Hatcher, Duna Franka Herberta, Magician Raymonda E. Feista a His Dark Materials Philipa Pullmana, stejně tak knihy Anne McCaffrey, Jane Yolen, Briana Jacquese, E. R. Edissona, Davida Eddingse a Ursuly Le Guin.

Během dospívání poslouchal různé druhy hudby, ale jeho představivost nejvíce podněcovala klasická hudba, která mu tak pomáhala při psaní. Nezřídkakdy se v jeho pokoji během psaní Eragona ozývaly tóny Mahlera, Beethovena a Wagnera. Závěrečná bitva pak byla sepsána za zvuku skladby Carmina Burana, kterou složil Carl Orff.

Christopher chtěl zkusit napsat příběh, do kterého by zahrnul všechno, co se mu líbilo v fantastických románech, jež přečetl. Původně šlo pouze o koníček, nikdy neměl v plánu svůj výtvor publikovat. Během měsíce si rozvrhl děj celé trilogie, následně začal příběh rozepisovat podrobněji do zápisníku. Za nedlouho už měl popsáno 600 stran a začal text přepisovat do počítače, kde nakonec vznikla převážná část Eragona, ačkoliv měl občas dojem, že by bylo lepší psát rukou. Všechny postavy s vyjímkou bylinkářky Angely, pro kterou byla inspirací Paoliniho sestra, se zrodily v Christopherově mysli.

Napsání původního konceptu prvního dílu mu zabralo celý rok. Když si jej pak poprvé přečetl, zhrozil se, jak špatně je napsaný. A tak začal znovu vše přepisovat, což mu trvalo další rok. Nakonec se rozhodl své dílo ukázat rodičům. Ti žasli nad tím, jak kvalitní a jedinečný příběh dokázal sepsat, a rozhodli se jej vydat v rodinném nakladatelství. Následující rok se točil okolo edičních prací, vytváření obalu, sázení rukopisu a dalších podobných činností. Během té doby se Christopher věnoval kreslení mapy Alagaësie a dračího oka, které se objevilo uvnitř knihy. Konečně byl materiál vytisknut a první knihy hotovy.

Celá rodina strávila další rok propagováním knihy. Začali prezentacemi v místní knihovně a na střední škole, dále cestovali po celých Spojených státech. Celkem absolvoval Christopher během roku 2002 a na začátku 2003 více než 135 prezentací v nejrůznějších knihovnách, knihkupectvích a školách. Většinou si oblékl středověký kostým skládající se z rudé košile, širokých černých kalhot, šněrovacích bot a okázalé černé čapky.

V létě 2002 doporučil Carl Hiassen, autor knihy Hoot, svému vydavateli Alfredu A Knopfovi, který postupně získal práva na uveřejnění Eragona a zbytku Odkazu Dračích jezdců.